jen domácí mazel

10. srpna 2012 v 11:53 | Michal Ernat |  Témata týdne

Máte každý svého domácího mazlíčka?


Určitě ano, věřím tomu. I když je otázkou, co tím tak nazýváte.


Už jsem se setkal s různými domácími mazlíčky. Většina lidí tak nazývá zvířata, která má doma pro svoje potěšení. Když se na tohle téma zeptám někoho dalšího, většinou je za domácího mazlíčka považována kočka nebo pes. Ale co jiní domácí mazlíčkové, mají přijít zkrátka?


Mám kamaráda, ten chová doma pavouky. Radši jsem nezjišťoval, jestli není nějaký jedovatý. Pro klid mé duše je to lepší, jinak bych asi chodil na návštěvu s obavami. Jsou to jeho mazlíčkové a nedá na ně dopustit. Legrační situace by asi nastala, kdyby nějaká slečna chtěla vidět domácího mazlíčka a nevěděla, o co jde. Většina slečen totiž pavouky rádo nemá, zdá se. Další lidé pak mají různé jiné živé tvory. Znám jako mazlíčky hady, štíry, strašilky, žáby, králíky, pávy a mnoho dalšího.


Ale musí být domácí mazlíček jen živý tvor? Co když si někdo tolik oblíbí svého plyšového myšáka, že je to pro něj domácí mazlíček? Jistě, není živý, namítnete. A dále můžete argumentovat, že jej po čase omrzí a vyhodí jej. Ale žádného člověka neomrzí živý domácí mazlíček?


Tak proč je tolik psů, kteří jsou v útulcích anebo se toulají vyhození z domova? A proč jsou zdivočelé kočky, králíci (takový ti mazlíci se sklopenýma ušima, nepocházející z české přírody)? A "vyhazují" se i jiní mazlíčkové.


Dospělý chlap si většinou vystačí s jediným mazlíčkem. Podaří li se mu koupit vysněné auto, má jej za milenku, domácího mazlíčka a tak nějak vše v jednom. Většinou. Někteří chlapi mají něco jiného, většinou se však jedná o technické stroje. A každý pán dle svých možností. Některý má malé nenové auto, jiný jachtu, další vlastní Gulfstream …. Ale každý si to užívá, jako svého mazlíčka.


A ono není od věci spojení, že má svoje auto jako milenku i domácího mazlíčka. Ona partner i partnerka může být v domácnosti také jako domácí mazlíček. A náročnost může být stejná, jako u jiného domácího mazlíka.


Ano, máme i různé přístupy k domácím mazlíčkům a možná za to také tak trochu může nejen naše zacházení, ale i jejich povaha. Někteří mazlíci jsou nenároční mazlíci, dělající radost a nic za to neočekávající. Jiní mazlíci také dělají rodině radost, nebo si to alespoň její členové myslí. A v rámci hýčkání mazlíka je tento tvoreček zásobován dárky, přízní a jeho postavení jej převede do vůdce rodiny.


Když to takhle zhodnotíme, může být mazlíkem úplně kdokoli a cokoli. I vlastní dítě může být domácím mazlíkem. A jen opět naše zažité vzory nás nutí při tímto prohlášení se ohradit, že domácí mazlík je zvíře.


Proč by tomu tak muselo být?


Domácí mazlík podle mě může být tvor i věc, který nám přináší radost. A pokud někoho naplňuje radostí i to, že domácímu mazlíku slouží, nevidím na takovém vztahu nic špatného.


A tak chovejme své rybičky, papoušky, psíky. Ale mějme radost i z věcí a vztahů. Každý střípek skládá naše štěstí, ve kterém má každý žít.


Nebo ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucie-safarova lucie-safarova | 10. srpna 2012 v 12:09 | Reagovat

Krásnej článek.. :-)

2 Aris Aris | Web | 10. srpna 2012 v 12:41 | Reagovat

Tak u mě je domácí mazlík klasicky pes, ale tvoje myšlenka je zajímavá :-)

3 Michal Ernat Michal Ernat | 10. srpna 2012 v 12:53 | Reagovat

[1]: Děkuji

4 Amelie Amelie | Web | 3. září 2012 v 3:01 | Reagovat

Hezky pojato a nádherný závěr.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama