Leden 2014

Chiméra?

23. ledna 2014 v 15:52 | Michal Ernat

Co je to láska?


Snad každý umělec velikán i začínající umělec se jí věnuje. Každého z nás trápí, každému z nás dává pocity nadějí a splnění velkých snů. Každému přináší radosti dne. Ale s ní jsme i nešťastní a smutní. Vlastně ať ji máme, nebo ne, děláme divné věci.


Každý doufá, že zrovna jeho potká ta pravá láska, to jeho životní štěstí. Každého jistě potkala, ale kde je za pár let. Kde je to napětí před schůzkou, kde je to těšení na první rána, kde jsou...ale, však to všichni znáte.

A přesto zbývá ta otázka, co je to láska. Dá se vystavit na výstavě? Dá se zvážit, koupit, pronajmout?


Také kolik lásek máme? Jistě máme jinou lásku k dětem, k rodičům, k sourozencům, k partnerům, k domácím mazlíčkům a já nevím, k čemu všemu ještě.


Sám nevím, co je to láska. Snad směs chemických sloučenin, jak říkají odborníci. Ale to je spíše zamilovanost.


A vlastně doufám, že na to nikdy nikdo nepřijde. Protože pak by se i s láskou kšeftovalo, klonovala by se a modifikovala. A láska je jedna z mála věcí, která zůstává od přírody nezměněna.


Tak si ji važme, držme ji a každou si nesobecky vychutnávejme, i kdyby měla trvat jen pár chvil. Ať každý prožije to štěstí své.





Zákoutí temné noci

15. ledna 2014 v 13:55 | Michal Ernat |  Témata týdne

Temná noc .... temná noc je kulisou většiny filmových hororů. Lidé mají noc spojenou s temnými silami, v něž ještě nedávno věřili. Mají ji spojenu s přikrytím nepěkných činů, nebo tomu alespoň do nedávna věřili.


Ve skutečnosti se naše lidské horory dějí spíše přes den. Tedy většinou. Nepočítám mezi to lidi, kteří si svoji tragédii přitahují na noc sami. Ne na noc, ale na nezodpovědné lidi nadávám při každodenní večerní jízdě autem. Pořád, v době moderních technologií se najde mnoho lidí, co jdou po krajnici v černém oblečení, bez baterky. Z takových lidí mám strach. Ve světlech protijedoucího vozidla takového člověka včas nespatříte. A jaké následky potom kdo nese?


Přesto jsem pozoroval, že lidé se v noci více bojí. Nemyslím tu obavu, že by se ještě dnes báli někam jít. Ale prostě máme přirozené obavy. Jistě je to spojeno s naší fyziologickou stavbou, kdy ve tmě vidíme hůře. Jsme stavěni vidět na denním světle a v noci je naše přirozenost spát. Proto také člověk v zimě, kdy má tělo nedostatek světla, více trpí melancholickými náladami. Dobré prý je si rozsvítit alespoň žárovku a nachytat trochu pomyslného světla.


Ale zase noci nám přináší i příjemné prožitky, které si člověk vytvořil pro pobavení. Těžko budete pozorovat ohňostroj za slunečního svitu. Nebo ano? A tento požitek není jistě jediný, který je příjemný za temných nocí. V bezpečí domovů se oddáváme svým koníčkům a zábavám. A temná noc si na nás dnes nepřijde.

Michal Ernat