Duben 2014

Hudba těla

22. dubna 2014 v 14:50 | Michal Ernat |  Témata týdne
Jdeme světem a vnímáme svoje okolí. Někdo více, jiný méně, ale každý z nás. Někdy nám jdou naproti tóny písní a my si je ukládáme do paměti. Proč to děláme? Protože některé písně jsou pro nás hezké, jiné ošklivé. Tyhle pak uložíme. Mezi těmito písněmi se pak vyskytuje mnoho tuctových, které vnímáme jako kulisu a za pár dní si na ně nevzpomeneme. Tedy většinou.
Některé písně nám pak přijdou téměř jako osudové. Potkáme při nich tu pravou lásku. Zazní v době, kdy máme splín. Nebo zazní v době nějaké radosti, nějaké životní události. Tyto písně se nám pak vryjí nejen do paměti, ale i do duše. Souzní s ní, a ač samotná hudba není třeba kvalitního provedení, již navždy nám připomíná onu situaci.
Takové písně a tóny hudby nás pak provází celým životem. Pokaždé vyslovíte slovo "to je naše písnička, to je naše skladba" a jiné podobné. Pravděpodobně i proto nazývali někteří skladatelé podobnými názvy. U některých vím, jaké pohnutí je k tomu vedlo. Často šlo o ztracené lásky, nebo nalezené. U těch nejslavnějších pak původní inspirace je zahalena mírným tajemstvím. Ale když se člověk ohlédne za svým životem, většinu jeho kroků řídí láska a ovlivňují partneři.
A kolikrát se nám nějaké písnička dostane do hlavy a přehrává se nám v ní celý den. Někdy i celé dny. Pokud vím ze svého okolí, mívá tento stav občas každý. Třeba skladbu, kterou už ani nechce slyšet, jak mu pořád hraje v hlavě. Přesto s ním je v souznění a slyší ji.
Můžeme si klást otázku, do jaké míry jsou to ještě tóny hudby, které nás provází životem. Nebo jestli jde už o tóny naší duše a mysli. Co myslíte?
Michal Ernat